O NÁS A NAŠÍ CHOVATELSKÉ STANICI
Vítejte na stránkách mé chovatelské stanice, která byla založená v roce 2000. Jmenuji se Katka Komárková a již od dětství jsem toužila mít doma nějaké zvířátko, nejlépe pejska. V mých deseti letech k nám přišel Německý boxer Dodouš, celým jménem Donald Vavřínový věnec.
Byl to krásný, mohutný žíhaný pes. Miloval dlouhé procházky a byl vášnivý plavec. Do vody byl ochoten vlézt kdykoliv, třeba i v prosinci. Po odchodu Dodouše jsme byli chvíli bez psí společnosti a v životě nám něco chybělo, byl to pochopitelně čtyřnohý přítel. 
Proto jsme si v červenci 1989 přivezli štěňátko Francouzského buldočka. Doma jsme mu říkali Aroš, ale jmenoval se Aram z Almy Mater CS. Měl zbarvení zvané strakoš a jedno dítko si ho dokonce spletlo s králíčkem. Byl to pes malého vzrůstu, ale velkého srdce a hlavně to byl klaun, který dovedl rozesmát. Byl mým nejlepším přítelem. Dožil se krásných 12 let.
Rok 1998 byl pro mě zlomový, potkala jsem svého muže a s ním i svého prvního Stafíka – Tarunku. Tarunka si mě ihned získala svou milou a přítulnou povahou. Později jsem zjistila, že taková povaha je vlastní všem Stafíkům. Tara dala základ mé chovatelské stanici. 
Z druhého vrhu štěňátek jsme si nechali Berku, se kterou se věnuji sportovní kynologii. Nejsme žádní lovci medailí, sportujeme si jen tak pro zábavu. Po přestěhování z města na vesnici jme zjistili, že je tu místa dost a přibyla ještě Zuza. Zuza je ztělesněná energie. Je neúnavná a vždy nás dovede překvapit nějakou svou lumpárnou. Holky, jak našim psím dámám říkáme, s námi bydlí v domě, kde mají každá svůj pelíšek. Ale jak to bývá, nejoblíbenější místo je sedačka nebo křeslo, na kterém někdo sedí a ony si mohou přisednout a přitulit se.
Další zlom v mém životě nastal na podzim 2007, kdy se nám narodil synek Tomáš. Doufám, že bude mít stejný vztah k přírodě a ke psům jako já. Stafíci jsou naši miláčci.
Stafík, to je láska na celý život.